Den 28.

Sobota

Pohodové sobotní dopoledne... Holky si hrály s dětma v herně, my v klidu prodávaly... Pak opět rychlé "vaření" v číně (jsem potkala známou a ta mi tak jízlivě říkala: "Copak, ty nevaříš? Můj přítel tě tu viděl už včera!" :-D). Kikinku jsem odvedla domů na spinkání, a pak si pro ni opět šla, neboť taťka musel odjet... Po příjemném dopoledni nastalo trochu hektické odpoledne a večer už jsem byla totálně kaput. Domů jsme se dostaly snad v půl deváté. Taťka nám tu naštěstí uvařil večeři, tak jsme se nadlábly a bylo nám dobře!

Nepsala jsem tu nedávno, že mám ráda svou práci v MUMu??? Psala. Mám ji ráda, jen občas jsem pak totálně vyždímaná a ještě u toho musím poslouchat poznámky svého muže. Ale Lucka mne dnes uklidnila. Prý to všichni naši muži vidí stejně. Pro ně "práce" v MUMu prostě není práce. A také mě dnes Lucka potěšila, neboť mi nechá namíchat kapičky "na míru" :-))). Z chytré brožury mi přečetla přesně to, co na mě sedí... A když ten zázrak bude fungovat, určitě vás budu informovat více!

Jinak jsem se dnes opět přesvědčila, že v našem týmu makají stále jen ty samé holky a ty druhé využívají jen "výhody", které jim členství v MUMu přináší. Holt nikoho nutit nemůžeme, naše práce je dobrovolná. Smutné bylo, že tam makaly i exMUMky a dokonce jsem i zoufale zavolala moji kamarádku Míšu... Ale ty, co by tam být měly, tam prostě nebyly :-(((. Zajímavé, že ve čtvrtek večer, když byla možnost si vybrat věci pro děti, tam bylo plno!!!



Burzu jinak hodnotím kladně. Hodně pěkných věcí. Přišlo hodně nakupujících a hodně utráceli... Jen kdyby té práce okolo toho nebylo tolik :-(. Ale zase mám děti na půl roku luxusně oblečené a za pár korun. Malé věcičky šly do světa, a tak i ta útrata byla "přijatelnější" :-)...

A já jdu teď pomazlit svého muže. Moc jsem ho teď nevídala a už se mi po něm a jeho objetí stýská!!!