pondělí 31. ledna 2011

Den 343.

Pondělí

Dnes je toho na mě nějak moc. Všechno to dolehlo... Káje je taky na pár... Kvůli všemu řve, nic nechce, nic nebude dělat tak, jak já řeknu... Když jsem jí nandala večeři, řekla, že nebude jíst, aby nebyla tlustá!!! Kde to slyšela, nevím, ale doma tedy rozhodně ne.

S Kikinou se vzájemně prudí a dělaj si naschvály... Kdyby byl alespoň Aleš doma, ale ten se ještě někde toulá! Volal mi dnes jen pro perličku, že si babička ráno zlomila ruku a sama se odvezla na chirurgii, a pak šla rovnou prodávat na krám...

Jediná chvilka klidu dnes byla, když k nám přišla na návštěvu Nikolka a holky si hrály na kadeřnictví.


Co se týká školky, tak je Kiki v pohodě. Snad to vydrží. Vyzvedávám si ji vždy naprosto spokojenou...

neděle 30. ledna 2011

Den 342.

Neděle

Spát jsme šli ve 3 ráno. Přikryla jsem Kristýnku, která spala s babičkou v posteli a doufala, že mě holky nechaj ráno vyspat :-). Babí ráno vyvenčila Benjieka a nechala nám ho tady.

V 8:30 jsem se vyhrabala z postýlky. Stáhla fotky, došla do MUMu pro kytky a převezla si auto před barák. Po obědě jsem zašla vyfotit Elišku. Mají s Kiki narozeniny ve stejný den. Vodnářky naše :-).



Odpoledne jsem padla a spala... Mám pocit, že na mě něco leze :-(.

sobota 29. ledna 2011

Den 341.

Sobota

Nevím, jak nejlépe popsat dnešní den. Možná pocit maximálního štěstí? Kdy máte pohromadě rodinu, přátele, děti... Vidíte, jak se všichni baví a vy víte, že to není jen o alkoholu.

Snad jen poděkuji všem, kdo přišli na naši společnou oslavu Kiki "3" a mých "30" narozenin. Protože díky nim se povedla tak, jak se povedla! Budu na ni vždycky ráda vzpomínat!!!













PS: Luci, mrzí mě, žes lehla, ale my si to vynahradíme :-).

pátek 28. ledna 2011

Den 340.

Pátek

Dnes ráno jsem do školky odvezla obě naše "Kákáčka". Nejprve jsme dovedly nahoru Káju, abych měla čas být chvíli s Kikčou.

Ta přišla do třídy a styděla se. Držela se mě za nohu a po očku pozorovala, jak to tam vypadá.

Pani učitelka jí ukázala, kde jsou záchody, kde se myjou ruce a kde se může napít, když bude mít žízeň. Pak jsem si ještě dřepla na chvíli na zem a během pěti minut jsem se dozvěděla od 4 dětí tolik věcí, že jsem to nestíhala pobrat :-))). Každopádně byl čas jít. Pani učitelka si odebrala Kikču, ta se k ní přitulila a bylo to!

Musím přiznat, že nervózní jsem byla. Ale rozhodně ne tolik, jako když šla Kája poprvé do školky :-). Přeci jen znám Kikču a její povahu...

Vyzvedávala jsem si ji před 12. hodinou. Aby tam "chuděrka" nebyla první den dlouho. Pani učitelka mi řekla, že ještě jedí, tak jsem si sedla do šatny a poslouchala, co se děje za rohem...

Slyšela jsem, jak je Kiki šikovná, že to spapala a k mému velkému překvapení jsem slyšela: "Kiki, ty chceš přidat?" Kiki: "Hmmm". A tak jsem seděla a seděla :-). Pak ji pani učitelka poslala umýt ruce a moje milá holčička se hrnula z koupelny k hračkám a po mamince ani nevzdechla :-). A já měla radost. Ulevilo se mi. I pani učitelka se tvářila spokojeně. Jen říkala, že se Kiki hodně mazlila (prostě sucháč :-D).

čtvrtek 27. ledna 2011

Den 339.

Čtvrtek

Jsou to tři roky. Tři roky, kdy ses narodila. Kdy jsem viděla Aleše, jak mu tečou slzy štěstí, když mu tě dali do náruče. Tři roky, kdy jsem si oddychla, že nejsi čtyřkilové dítě :-))). Toho jsem se totiž poslední týdny těhotenství bála...

Tři roky, co se z Karolínky stala velká ségra a to byla stejně stará, jako jsi ty teď! Už je to tři roky, co je z nás čtyřčlenná rodina.

Kristýnko, všechno nejlepší!!!

středa 26. ledna 2011

Den 338.

Středa

Před třemi lety mě touto dobou přijímali v Podolí na rizikové oddělení. Čekalo se, kdy se porod rozjede... Aleš byl doma na telefonu, skypoval s tetou Katkou a čekal, až zavolám, že má vyrazit. Tu noc už jsem nespala... A ráno, ráno se nám narodila naše druhá dcera Kristýna.

Jsem strašně šťastná, že ji mám. Že mám obě moje holky! Jsou pro mne všechno a strašně si přeji, aby byly šťastné a udělám pro to všechno, co budu moct. Chci je naučit, co je v životě důležité. Předat jim hodnoty, o kterých si myslím, že jsou správné. A až budou velké, budu se snažit nechat je žít a být tu pro ně, když budou potřebovat. Nic jim nenutit, radit, jen když o to budou stát. Bude to jejich život. A i když si někdy natlučou, pomůžu jim vstát. Chci je naučit, že v životě nic není zadarmo! A že spoléhat se bubou muset vždy hlavně samy na sebe. A já jim budu věřit, že to zvládnou! A také se budu snažit být vůči oboum maximálně spravedlivá! Holky moje, budu tady vždycky pro vás!!!

A odpuste mi, že jsem na vás byla dnes tak protivná!!! Mám vás ráda... Vaše máma ♥

----------------------------------------------------------------------------------
Kikči poslední školička v MUMu...

úterý 25. ledna 2011

Den 337.

Úterý

Dnes jsme si s Kiki udělaly výlet MHD. Jely jsme k tetě Páje do hotelu. Ač je leden, na I.P.Pavlova prodávali tulipány! A tak jsme kousek jara donesly i tetě.

Pak jsme mastily pro Káju do školky, nakoupit, pro fotoknihu a na poštu pro balík (aby Kája mohla procvičovat prostorovou orientaci), stavily jsme se i ve sběrném dvoře pro bavlny do MUMu...

Pak byla chvilka klidu, a tak jsem mohla vyzkoušet nový objektiv. Jen je velká škoda, že je špatné světlo. Ale i tak má úžasnou světelnost! Jen by to chtělo nějaké nadšené modelky. Ty moje moc nespolupracují...




Ráno si Kiki hrála s mým narozeninovým dárkem :-D. Ke konzumaci nedošlo!!!


A odpoledne bylo ve znamení oprav. Minule, když nám tu mladý pán z Baumaticu opravoval myčku, loučila jsem se s ním se slovy, že už ho nechci vidět. A dnes jsem měla opět to štěstí :-). Nicméně myčku opravil. Bohužel je po záruce, a tak už to nebylo gratis. Ale i tak byl hodný a cenu nijak nenavyšoval. Nejdražší je holt doprava...

Alespoň jsme ušetřili při opravě pračky. Ta nám přestala "topit", a tak se do ní dnes Aleš pustil sám. Jel si pro nové topné tělísko a nechal tam 500,--. Jen se tak zeptal, na kolik by vyšla tato oprava? Tak prý cca 3500,--. Takže mám fakt radost, že má zlaté ručičky :-))). Příště snad opraví i tu myčku!

pondělí 24. ledna 2011

Den 336.

Pondělí

Včera, cestou k dědovi, viděla Kája zříceninu. Následoval rychlý a jasný dotaz: "Mami, když ses narodila, žili ještě rytíři?" V tomto duchu se na můj účet bavil Aleš celý den. Před spaním přišel s hláškou, že půjde spát s mladou a probudí se se starou :-))). Musím říct, že i když se často baví na můj účet, zaručeně mě pobaví také! To na něm miluju :-))).

Ráno jsem se probudila a cítila se stejně jako jindy :-). Až holčičky mě připomněly, že dnes slavím a gratulovaly mi snad 6x za den (zvláště Kája). Tolik obrázků, co jsem od nich dostala. Musím si je schovat...

Skončil věk s 2 na začátku a je tu 3. Konečně mám pocit dospělosti. Fakt :-). Vždycky, když někdo zjistil, že mi ještě nebylo 30, dal mi najevo, že jsem vlastně malé pívo. Takže ode dneška jsem velké pívo!!! A také mi dnes jedno od Marcelky z USA dorazilo :-D. A od Haislína celá bedna Carlsbergu!!!

Já si dnešek celý den moc užívala. Plno lidí se zarazilo, když mě vidělo, a ptalo se, co se mi stalo, že dnes tak zářím :-). Já jsem dnes prostě šťastná.

Volala mi mamka, aby mi popřála... Pronesla něco v tom smyslu, že když si uvědomila, kolik mi je, došlo jí, jak moc je stará :-))). Jooo, nikdo nemládne!

M8 mi přišla popřát a donesla krásnou kytičku s dárečky... Pro mě je ale víc důležité, že ji mám. Že mám přítele, který tu je a já vím, že když budu potřebovat, mohu se na ní s čímkoliv obrátit.

Na gymnastice mě potěšily spolutrenérky (Darinka s Martinou), které mi koupily krásnou kytici a bombošku a holčičkám daly podepsat přáníčko... Od všech jsem dostala pusu a prostě to bylo moc fajn.

Doma na mě čekalo překvapení. Krásná kytička od mého muže, vášnivý polibek (až Kája křičela, že se milujeme a smála se jak puberťák) a pevná "50" k tomu!!! Moc jsem si ji přála a byla šťastná, že ji fakt mám!!! No a jako bonus - tatarák! Aleš se stavil v naší oblíbené restauraci, kde objednal 300g tataráčka s topinkama. Mňam! Byla jsem tak hladová, že tohle byl asi ten nejlepší dárek z celého dne :-))). On ví, že mi láska prochází žaludkem...



Když jsem večer otevřela Facebook, čekaly mě tam další desítky blahopřání. Jooo, jsem dnes šťastná a vůbec mi nevadí, že pro Káju jsem už takový dinosaurus :-D.

PS: A zítra pořádně vyzkouším svůj nový objektiv!!!

neděle 23. ledna 2011

Den 335.

Neděle

Dnes by měla moje babička Evička narozeniny. Moc mi chybí. Je to už tak dávno, co umřela a přesto na ni každou chvíli myslím a dokonce se mi o ní nedávno zdálo.

Protože má dnes svátek Zdeněk, vyrazili jsme pořát dědovi k svátku a podívat se na koníky.




sobota 22. ledna 2011

Den 334.

Sobota

Dnes jsem jela s M8 do Pardubic. Tatínek se mezi tím staral o dcerky. Když jsem přijela domů, upekl dokonce bábovku. Jsem si vyslechla, jak mám dokonalého manžela, který umí vařit, péct, uklízet a stará se o děti... A vůbec si toho nevážím!!! Tak vězte, že si toho opravdu vážím :-). Jen by to mohl dělat častěji...

Večer přišla babí Vierka s Benjiem. "Bebík", jak říká Kiki, se zase strašně lísal k Alešovi. Tak jsem je zvěčnila :-).

pátek 21. ledna 2011

Den 333.

Pátek

Dnes se mi podařilo, po hodně letech, zaspat. Včera večer jsem si nařídila budíka, abych měla ráno čas si ještě umýt hlavu, než půjdeme do MUMu na zahájení 2. etapy EU projektu. V polospánku jsem si říkala: "Každou chvíli už by ten budík měl zvonit...". A ono stále nic. Až mi to nedalo a koukla jsem se, kolik mám ještě minut k dobru :-). Tak rychle na nohách jsem dlouho nebyla :-D. Bylo 8:45 a já měla být v MUMu v 8:30! Ufff... Rychle obléci sebe i holky a utíkat. V 9:00 jsme byly na místě.

Plný MUM nových tváří, nové děti, plná školička (naplněná o erární děti MUMek) a do toho všeho nám vypadl proud a nešlo to nahodit :-). Nenechaly jsme se rozhodit. Na wc daly svíčky a mohlo se začít.

V MUMu jsem zůstala do půl druhé. S Lenkou jsme ještě třídily autolékárničky. Holky nadšené, že nemusí být doma :-).

Pak volala babička Ilonka, že dnes přijede a přespí. Holky jí předaly obrázky k svátku a já jí na hlavě vytvořila melír :-). Snad jí neslezou vlasy a bude spokojená.

Babí přivezla holkám čokoládu na tyčce, která se má namáčet do horkého mléka a vznikne z toho horká čokoláda. Obě byly hnědé až za ušima :-). Ale chutnalo jim to...


Tak myslím, že to dobře dopadlo :-). Vlasy drží a z babičky je kočka!

čtvrtek 20. ledna 2011

Den 332.

Čtvrtek

V 9 hodin jsem se vyhrabala z postele a zjistila, že tělo začalo fungovat... Hurááá... Takže to byla nějaká rychlá, zato pořádná, chřipka.

Kája už má také normální barvu, nic ji nebolí a je bez teploty.

Namalovala mi obrázek a sama ho i vyfotila :-).


A babička Ilonka má dnes svátek. Tak jí Kája za nás za všechny vyrobila přáníčko...

středa 19. ledna 2011

Den 331.

Středa

Už vím, jak Káje bylo... V noci mě to chytlo také. Celou středu jsem byla nepoužitelná. Holky se o sebe, dá se říct, staraly samy. Prospala jsem většinu dne. Nebyla chuť k jídlu, žaludek bolel. Bolelo vlastně celé tělo i hlava. Musela jsem se nutit alespoň do pití.

Ještě že Káje už bylo líp a většinu dne si s polu holky hrály. Kiki měla záchvaty smíchu... Ta jediná drží a nic jí není. Tak snad to tak i zůstane.

úterý 18. ledna 2011

Den 330.

Úterý

Karolínka marodí. Má horečku, bolí jí bříško a chce se jí zvracet. Ale nezvrací a nekaká (zatím). Ráno hodně kašlala, celý den pak klid. Tak uvidíme, co z toho bude.



Dnes jsme měly jít na návštěvu k Nikolce (holčičce ze školičky). Tak jsem k ní alespoň dovedla Kristýnku. Příště nám to snad vyjde.

pondělí 17. ledna 2011

Den 329.

Pondělí

Máme doma Ambidextra :-). Vyzvedla jsem si u pani Sekyrkové zprávu ohledně vyšetření laterality.

Jinak náš Anbidextr dnes zůstal doma. Teda vzala jsem si ji s sebou do MUMu. Ráno kašlala, pak ji to přešlo. Teď ještě pokašlává, tak jsme i gymnastiku vypustily...

Týden staré fazolky...

neděle 16. ledna 2011

Den 328.

Neděle

Nestává se mi často, že se budím sama od sebe :-). Dnes jsem ten krásný pocit zažila :-). Naši mě nechali spát a jako bonus bylo velké pomazlení od Hakyma, když jsem otevřela oči :-))).

Dodělaly jsme s mamkou DPH, dali si oběd (vařila ségra s taťkou a moc dobré to bylo) a já jela domů za rodinkou. Venku jsme potkali Míšu a vzali ji s sebou na procházku. Schválně kdo pozná, čí to je Miš :-))).




A letošní první sněženky...

sobota 15. ledna 2011

Den 327.

Sobota

Trošku náročnější sobota. Brzy ráno jsme jely na závody do Všetat. Opět jsem měla z holek radost. Snažily se. Moc. Kája tentokrát nic nezvorala a zacvičila na jedničku. Holky (zkušené trenérky) mě ale upozornily, ať nepočítám s nějakým dobrým umístěním. Tam prý vyhrávají místní nebo holky z Příbrami :-). A měly pravdu. Bohužel ani známky po zacvičení nikdo nehlásil, takže ani nebylo srovnání, jak kdo cvičil. Kája byla z 21 holek 7., Anetka 9. a Vivinka (ročník 2007) 15. Maruška závodila za starší a byla 9. Další závody budou až na přelomu března a dubna.

Pak jsem odvezla Káju domů a jela k našim dělat čtvrtletní DPH. S mamkou jsme si pak do půlnoci povídaly. Nějak na to nemáme čas...



Kája má na závodech takovou zvláštní úchylku. Okoukává, co cvičí ty starší, a pak to hned sama také dělá. Minule to byla stojka a rondát, tentokrát kotoul přes napnuté nohy a piruleta na lavičce. Také trénovala s pomocí Martiny špicara :-).

pátek 14. ledna 2011

Den 326.

Pátek

Dnes je poslední trénink před závodama. Zítra bude Kája poprvé závodit se stejně starýma holkama. Tak jí držte palečky, ať se dobře umístí :-). Ty o rok starší už musí na kladinku. Tak jsem na Marušku zvědavá, jak to dá.



Dnes to bylo ve školičce moc fajn. Nechaly jsme děti, aby si samy namazaly makovku máslem. Pozoruji Kiki, jak se čím dál tím víc začíná kamarádit s ostatníma. Holky ji berou do party a to jí dělá moc dobře. Maminku už skoro nepotřebuje :-). Umí se jít potulit i k ostatním tetám. Vnitřně mě to těší, protože se školka rychle blíží...

čtvrtek 13. ledna 2011

Den 325.

Čtvrtek

Dnes jsem odeslala podepsanou dohodu do AAA. Původně jsem jim chtěla napsat mail. Ale pak jsem si řekla, že mi to za to rozčilování nestojí. I kdyby byla dohoda bez uvedení důvodu, na úřadě mi to v ničem nepomůže. A trapní jsou oni už tak dost. Takže tímto jsem za mým prvním zaměstnavatelem udělala tlustou čáru a budu čekat už jen zápočtový list.

Ráno jsem byla na angličtině. Už jen 3x a konec. Jsem ráda, že jsem si ji mohla takto zopakovat. U té příležitosti jsem vyfotila fazolky. Dvě už pěkně klíčí.


Ještě jsem měla na dnešek strašné sny. Živé, vše jsem si pamatovala a probudily mě slzy, které mi tekly po obličeji. Ufff.

A odpoledne jsem se dala do debordelizace pokojíčku. To to lítalo :-).

Večer přišel tatínek. Byl dnes u doktorky ohledně Bechtěreva. Říkal, že na 13. hodinu bylo pozvaných zase 15 lidí a že si to tam pořádně odseděl. Tentokrát se nenechal odbýt. A najednou tu je šance, že by mohla bioléčba vyjít (přestávají mu totiž fungovat kyčle). Prý se tentokrát zaměří na spodní část páteře (ta ještě není bambusová) a kyčle. Bude potřebovat ale nové snímky a krev. Takže doufáme, že to k něčemu bude.

Pak taky každý večer trénujeme s Kájou prostorovou představivost se zvířátky a držení tužky (aby si uvolnila ruku). Já už vím, že Kája je celá tatínek. Nejen, že oba mají tu zvláštní schopnost být šikovní na obě ruce, mají vyhraněné levé oko a nikdo jim nesmí kecat do toho, co si vezmou na sebe... Já se dnes snažila Alešovi vysvětlit, že jestli chce s Kájou trénovat správnou výslovnost, musí to u toho i správně vyslovovat. A jeho reakce? Jako kdybych viděla a slyšela Káju!!! Ne, já to tak dělat nebudu, já to budu dělat po svém!!! Hmmm... Takže jsem tu pak na Káju ječela já, že tu tužku odmítá držet tak, jak má, ale drží si ji po svém. To pak nemá smysl cokoliv trénovat :-(. Už se těším na školu...

středa 12. ledna 2011

Den 324.

Středa

Nic nestíhám, tak i potkany jsme čistlily o den dýl...


Dnes mi Kikču, když jsme byly na gymnastice, zase hlídala Radka. Kiki šla prý něco hodit do koše a nějak se do něj zakoukala :-). Na dotaz: "Kiki, co v tom koši hledáš?", zněla odpověď: "Maminku!".

úterý 11. ledna 2011

Den 323.

Úterý

1) návštěva babičky Ilonky na krámě...
2) vyšetření laterality u pani Sekyrkové...
3) Viktora oslava narozenin...

Kája si vyrobila vlastní mininotebook


Ad 1) Nakoupila jsem plnou tašku věcí, dostala vajíčka a před barákem jedno plato vyklopila...
Ad 2) Kája je opravdu nevyhraněná (ale přikláníme se k levé ruce). Tím že je nedonošená a ještě k tomu malého vzrůstu, ptala se mě pani Sekyrková, zda jsme neuvažovali o odkladu. A že by doporučovala test zralosti (i když odklad nechceme). Jdeme na něj 22.3., ať víme, co do září docvičit.
Ad 3) 4 maminy, 11 dětí a byt 2+1... Luci, díky za pozvání! Příště raději dáme MUM. Soucítím s tebou, že to budeš muset uklízet :-).



PS: Doplněny fotografie z fotokurzu...

pondělí 10. ledna 2011

Den 322.

Pondělí

Pondělí = školička, vařit, gymnastika... A jako bonus je dnes večer v MUMu schůze.

Do toho mě bolí hlava a prášek zabírá jen trochu...

V pátek jsme ve školičce dělali společný projekt na téma ZIMA. Vystřihala jsem z časopisů obrázky, namalovala kopečky a zamrzlý rybník a děti lepily postavičky tam, kam patří (některé i kam nepatří :-)). Dnes jsme projekt doladili - dodali sněhové vločky z vaty.


Také jsme si společně zasadili fazolky a budeme pozorovat, co nám z nich vyroste :-).

neděle 9. ledna 2011

Den 321

Neděle

Pro dnešní blog použiji fotodokumentační fotku z holek foťáku. Nevím, která z nich to fotila (pyžamka mají stejná), ale vystihuje přesně nedělní ráno. Já s Alešem se snažíme dospávat, holky si zapnout TV, vyndají Pinguina z ledničky a snídají. Když se začnou nudit, chodí na střídačku s dotazy a požadavky do ložnice...



A když už jsem si po obědě na chvíli dáchla v obýváku na sedačce, chodily se mě ptát, proč spím...

Proč se u nás doma smí vyspat jen tatínek???

Večer před koupáním říká Kiki "Bebíkovi" (Benjiekovi): "Ty se nemůžeš koupat, ty máš chlupy! Já můžu, já mám tričko!"

sobota 8. ledna 2011

Den 320.

Sobota

Fotokurz

Dnes byla praktická část fotokurzu. Michal, náš lektor focení, nám pronajal 3 ateliéry a my měli 4 hodiny na to, vyzkoušet si světla a práci s modelkami.

Poslední dobou zažívám fotoútlum. A tak jsem tam šla s pocitem, že z toho asi moc nebude... A ono bylo! :-)

Jelikož mám alespoň nějaké zkušenosti se světly, byla jsem přiřazeno do "pokročilé" skupinky s Honzou, Honzou a Ondrou. Nejprve jsem si zahrála na modelku, aby si mohli pánové nastavit aparáty :-). Pak jsem přenechala místo Monice a Ilče. A pomalu se rozkoukávala. Moc fotek z prvního ateliéru jsem neměla. O to víc jsem se bavila pozorováním pánů při snaze zachytit ty nejlepší pózy. Někomu záleželo na tom, aby byly vidět zuby, jiní upřednostňovali dekolt :-D. První ateliér byl pro mne takové pozvolné zahřívací kolo...













Ve druhém ateliéru jsme měli zkušenou modelku Darinu, která házela jednu pózu za druhou. Byl to ateliér, kde se fotí Glamour. To nebyl zrovna můj šálek kávy... Celý prostor na mě působil divně. Ubíjelo to mého fotoducha :-). Já jsem prostě pro klasiku - bílá, černá.



















Jako poslední čekaly naši skupinu akty. Marcelka byla mladá zkušená fotomodelka. Neměla problém pózovat a musím říct, že tohle jsem si užila ze všeho nejvíc! Tady jsem si o "kostičku" vyloženě říkala :-D. Chápejte - 4 fotografové a jen dvě odpalovací kostičky na blesky... Tahle hodina utekla nejrychleji a byla jsem konečně spokojená. Dokonce se mi vrátila i chuť fotit :-))).










Pak jsme šli všichni do restaurace, kde jsme stáhli fotky a koukali, jak se s tím kdo popral. Musím říct, že jsem trošku nechápala slečnu (nebo mladou paní), která tam obsluhovala. Představte si prázdnou restauraci. Přijde tam skupina cca 15 lidí, v dobré náladě a s chutí udělat útratu. Pak přijde naprosto otrávený člověk a tím samým tónem se vás zeptá, co si dáte. Má hloupé poznámky na ty, kteří řeknou, že se ještě nestihli podívat do nápojového lístu a jednomu vtipálkovi oznámí, že je drzej a že si za to nesmí objednat jídlo... Pán s úsměvem opakuje, že by si dal ten hermelín a ona naprosto vážně oznámí, že jemu ho nedá. To už někdo nevydrží a zeptá se, zda je to normální se takhle bavit s hosty. Ona dáma na to řekne, ať si zkusíme představit, že ona tam je už od 10 hodin ráno a za celej den jí přijdou 4 lidi... A jakou má mít asi náladu!!! Tak to už jsem vůbec nic nechápala. Jen jsem si tak řekla, že se nedivím, že tam za celý den přišli jen 4 lidi. Já už bych tam znovu nešla. A milé dámě jsem nedala ani korunu dyška.