Den 320.

Sobota

Fotokurz

Dnes byla praktická část fotokurzu. Michal, náš lektor focení, nám pronajal 3 ateliéry a my měli 4 hodiny na to, vyzkoušet si světla a práci s modelkami.

Poslední dobou zažívám fotoútlum. A tak jsem tam šla s pocitem, že z toho asi moc nebude... A ono bylo! :-)

Jelikož mám alespoň nějaké zkušenosti se světly, byla jsem přiřazeno do "pokročilé" skupinky s Honzou, Honzou a Ondrou. Nejprve jsem si zahrála na modelku, aby si mohli pánové nastavit aparáty :-). Pak jsem přenechala místo Monice a Ilče. A pomalu se rozkoukávala. Moc fotek z prvního ateliéru jsem neměla. O to víc jsem se bavila pozorováním pánů při snaze zachytit ty nejlepší pózy. Někomu záleželo na tom, aby byly vidět zuby, jiní upřednostňovali dekolt :-D. První ateliér byl pro mne takové pozvolné zahřívací kolo...













Ve druhém ateliéru jsme měli zkušenou modelku Darinu, která házela jednu pózu za druhou. Byl to ateliér, kde se fotí Glamour. To nebyl zrovna můj šálek kávy... Celý prostor na mě působil divně. Ubíjelo to mého fotoducha :-). Já jsem prostě pro klasiku - bílá, černá.



















Jako poslední čekaly naši skupinu akty. Marcelka byla mladá zkušená fotomodelka. Neměla problém pózovat a musím říct, že tohle jsem si užila ze všeho nejvíc! Tady jsem si o "kostičku" vyloženě říkala :-D. Chápejte - 4 fotografové a jen dvě odpalovací kostičky na blesky... Tahle hodina utekla nejrychleji a byla jsem konečně spokojená. Dokonce se mi vrátila i chuť fotit :-))).










Pak jsme šli všichni do restaurace, kde jsme stáhli fotky a koukali, jak se s tím kdo popral. Musím říct, že jsem trošku nechápala slečnu (nebo mladou paní), která tam obsluhovala. Představte si prázdnou restauraci. Přijde tam skupina cca 15 lidí, v dobré náladě a s chutí udělat útratu. Pak přijde naprosto otrávený člověk a tím samým tónem se vás zeptá, co si dáte. Má hloupé poznámky na ty, kteří řeknou, že se ještě nestihli podívat do nápojového lístu a jednomu vtipálkovi oznámí, že je drzej a že si za to nesmí objednat jídlo... Pán s úsměvem opakuje, že by si dal ten hermelín a ona naprosto vážně oznámí, že jemu ho nedá. To už někdo nevydrží a zeptá se, zda je to normální se takhle bavit s hosty. Ona dáma na to řekne, ať si zkusíme představit, že ona tam je už od 10 hodin ráno a za celej den jí přijdou 4 lidi... A jakou má mít asi náladu!!! Tak to už jsem vůbec nic nechápala. Jen jsem si tak řekla, že se nedivím, že tam za celý den přišli jen 4 lidi. Já už bych tam znovu nešla. A milé dámě jsem nedala ani korunu dyška.