Den 14.

Sobota

6.3.2005 ve 20:51 se nám v Podolí narodila naše Karolínka. Bylo to velké překvapení, neboť termín měla až 13. 4. na Aleše svátek. Rozhodla se, že nebude čekat a půjde se podívat, jak že to vypadá ten její tatínek a maminka a to velký uštěkaný zvíře :-).

Meganka tenkrát tušila, že se něco děje, neboť si položila tu její velkou hlavu na mé břicho a nechala se od malé nakopávat. Aleš asi také něco tušil, neboť když jsem se večer převalovala s tím, že nevím, jak si lehnout (dávali Purpurové řeky a já vyjedla celou lednici), tak mi řekl, že se mnou v noci v žádném případě nejede do porodnice! Musela jsem mu slíbit, že v pondělí si zabalím už konečně tašku do porodnice...

Všechno bylo jinak. V noci se mi zdálo, jak mi rupla plodová voda. Převalila jsem se z boku na záda a ono to udělalo rup a postel byla mokrá! Tak jsem tak v klidu budila Aleše s tím, ať vstává, že jedeme do té porodnice :-). Ještě že jsem měla seznam, co vše si vzít s sebou. Četla jsem ho a Aleš balil tašku... To byly 2 hodiny ráno :-).

V porodnici mě prohlédli, přijali na rizikové oddělení a napíchli kapačku s tím, ať se vyspím... No, moc to nešlo. Byl tam na zdi tenkrát kalendář s kaprem na suchu a já si připomněla, že mám v bříšku miminko, které se tam musí plácat úplně stejně jako ten kapr :-). Nemohla jsem se dočkat, až za mnou zase přijede Aleš. Ten se mnou pak pochodoval po chodbě a podporoval mě při mých "menstruačních" bolestech :-). Ani mi nedošlo, že tohle už jsou kontrakce...

Malá se narodila ve 20:51 večer, když zrovna dávali Superstar :-). Byla malinkatá, ale zdravá a krásná (2360g a 45cm). Bohužel nám ji jen na chviličku ukázali, a pak ji hned odnesli na nedonošenecké oddělení. Zůstali jsme na porodním sále sami, ale naprosto spokojení a šťastní, že máme tak nádhernou holčičku. Ani mě nenapadlo, že bych si mohla dělat starosti, že se narodila o 6 týdnů dříve. Pan doktor Berka mě naprosto uklidnil a neměla jsem důvod pochybovat...

Druhý den ráno jsem to už nemohla vydržet a běžela za ní už v 6 hodin. Takhle vypadala, beruška.


Zdála se mi tak velká! Všude okolo byla kilová miminka... Okamžitě jsem se o ni začala starat, mohla jsem si ji vyndavat z inkubátoru a zkoušely jsme přikládat... Byla tak malinkatá, že se mi vešla celá na mé předloktí :-).

A teď je z ní taková ukecaná rampepurda, která není chvíli v klidu. Stále někde hopsá, cvičí... Hrozně ráda maluje (právě domalovala obrázek). Je to velká svéhlavička a ještě větší citlivka. Tu váhu a výšku moc nedohnala :-). Ve středu půjdeme na 5 letou prohlídku, tak jsem zvědavá, zda pokoříme hranici 15kg :-))).

Tady zkouší se ségrou její nové kolo.


A ráno jsem nevěřila vlastním očím! Opět všude bílo!!!


Odpoledne jsme si užili návštěvu. Haislíni přinesli další zákusky. Já jsem tak přeslazená, že mi je zle. Do toho ségra psala, že už má hotový dort pro Káju... Docela závidím Alešovi tu jeho dietu :-D. Večer dorazila i babička Vierka s tetou Magdou, tak tady zabavily chvíli holky. Kája už dávno spí, jen Kikča tu straší a nechce jít spát...

A za chvíli bude těch dětí hnedle 5! V bříšku se vyhřívá Verunka a Šíma :-)