Dnes má Nenynka od Katky 5. narozeniny!!! Sbalili své saky-paky a už jsou na cestě do CZ... Nemůžu se dočkat, až je zítra uvidíme a oslavíme holek narozeniny!
Naše přátelství vzniklo vlastně také virtuálně. Když jsme byly těhule, začaly jsme chodit na diskusi na rodině - duben 2005. Katka v té době čekala dvojčátka a prožívala s námi svou radost a následně i strach, co bude, až se miminka narodí. Taylorkovi totiž lékaři zjistili, že má nemocné srdíčko a až se narodí, bude muset podstoupit několik operací, aby mohl žít...
Nakonec jsme porodily téměř stejně. Katka 4.3. a já 6.3.2005. Naše dětičky si pospíšily a byly to malinké uzlíčky štěstí... Taylorek, ač dostal šanci bojovat a podstoupil náročnou operaci, bohužel odešel po třech týdnech jeho krátkého života do nebíčka. Neumím si představit, co to pro Katku s Alexem muselo být, ale vím, že jsou stateční a silní a já je mám moc ráda!
A jednou, když bylo našim holčičkám asi 7 měsíců, dohodli jsme se, že si dáme sraz na Václaváku a půjdeme si někam posedět... A od té doby jsme se začali pravidelně navštěvovat pokaždé, když Katka s Alexem a Neny zavítali do ČR. Prostě jsme je adoptovali za rodinné příslušníky a holky společně slaví narozeniny, svátky i Vánoce :-). A my teď můžeme říkat, že máme příbuzné v Německu :-D.
A já dnes uklízím, abych dohnala to, co jsem tady 14 dní festovně kvůli plesu zanedbávala. Dárečky už čekají ve skříni (to se ví, že musí dostat obě to samé), dort už se peče u tety Aranelky a já se zařekla, že mě v MUMu dnes nikdo neuvidí :-D. Tedy vlastně uvidí!!! Večer máme schůzi ohledně promítání a zhodnocení plesu a přípravy Burzy, která se nám zase rychle blíží... To abych nevypadla ze cviku! Burzu mám totiž každoročně nastarosti já :-))).
Uklízím si, lovím drobky pod sedačkou a najednou mě zaujal čouhající papír... Vytáhnu ho a tam takový krásný obrázek dvou čertů :-). Kája poslední dobou musí vše, co nakreslí, schovat. A já pak objevuji a nestačím se divit :-))). Tihle čerti jsou pro Nenynku a i pro tetu má obrázek, jen nevím, kam ho strčila...
Tak teď mě mrzí, že jsem se tenkrát na dubnu 2005 nechytla. (Měla jsme hodně omezený přístup na internet, takže jsem vždycky nezvládala dočítat) Hold to budu muset dohnat teď přes blogy:o)
OdpovědětVymazatTož si to holky pořádně užijte! A holčičkám všechno nejlepší k narozeninám!
Taky máme takové rodinné přátele - máme docela velkou rodinu přátel. Jsem za to vděčná.
OdpovědětVymazatVás mám ,holky, obě moc ráda, takže přeju příjemný narozeninový čas...no a dort..snad si smlsnou alespoň oči na zdařilé gabrofotce :-)
Vida, a já si o Vás myslela, že jste nějak příbuzné a nebo že se znáte odjakživa:-) To je najednou virtuální realita. A moc silný příběh.
OdpovědětVymazatTak Vám přeji krásnou oslavu a holčičkám moc hezké narozeniny.
Jeee,... ty jsi to krasne napsala, ... mam slzy v ocich. To je zase ten den, ktery uz prozivam po nekolikate, ... na jednu stranu radost, videt Nenynku, jak se tesi na oslavu a na druhou stranu smutek, protoze vime, ze nejsme a uz nikdy nebudeme vsichni spolu, ... proste jeden chybi.
OdpovědětVymazatAle uz se na vas vsechny take moc tesime, jsme na ceste, uz jsme videli prvni znacku "CZ-smer Plzen", takze Neny uz kricela, ze uz tam budeme :-) No, musi si jeste tak 3 hodinky pockat, pokud vse pujde dobre a nebude nejaka "stau".
Az dorazime, hned se ozvu a uz se moc tesime na zitra! A taky by jste uz meli zase naplanovat nejakou tu cestu k nam. Vam i zatopim doma:-) A vcelicky snad uz nebudou :-)))
To je fajn, že se takhle scházíte:-) Přeji, ať se vám zítřejší setkání i oslava pěkně vydaří:-)
OdpovědětVymazatNo to je fajn, že jste se našly..holky...doufám, že vám tu oslavu zítra moc nenaruším:-)))jen jedním prstíčkem...jen se trochu ohřehju ahned zas půjdu:-)))
OdpovědětVymazatHolky krásně si to užijte, moc vám to přeji.
OdpovědětVymazatLenkaS