Den 57.

Neděle

Jsem ráda, že jsem doma sama... Holky jsou u babičky a Aleš na zákaznických dnech. Mám před sebou jedno hrozně těžké rozhodnutí a je mi těžko. Tchilli. Jeho stav se nezlepšil a upřímně jsem ani nevěřila, že to bude jinak. Je na tom úplně stejně jako byl Hopsínek :-(. Já to rozhodnutí odkládám jak můžu a vnitřně vím, že to není dobře. Dnes ráno se na něj podíval Aleš a pronesl, že s ním mám jet...

Jemu se to řekne! On u toho nemusí být... Celé dopoledne se s tím peru. Když jsem se vrátila z nákupu, byl opět venku z klece a když jsem ho zvedla, byl tak křehoučký... Nemá sílu... Vím, že další velké dávky ATB do něj cpát nechci. Viděla jsem, že účinek byl jen dočasný a opět to bylo zpátky... Teď je na mě, zda jet a rozloučit se...

Lucka (Leva) mi minule řekla, že to mám nechat na intuici... A mě vnitřně hrozně bolí, že vím, že lepší už to nebude a že jeho žití je už spíš přežívání. Chybí mu i chuť k jídlu a moc toho nesní... :-(

A co holky? Kája to pochopí, ale bojím se, že Kikča bude hodně nešťastná... Do dnes si myslí, že je Hopsi schovaný v kleci v domečku :-(.



Jedna kytička pro Tchilliho... Snad už mu je dobře a opět se může tulit k Hopsimu...

Kikinka si myslí, že jí utekl z klece a je pod sedačkou :-(. Její hlavička ještě nechápe, že už se jí nevrátí...

Miminkům je dnes 18 dní a v polovině týdne budou fotečky, tak si snad holky vyberou a budou se mít na co těšit...