Padla na mě divná nálada... Takový divný pocit nejistoty... Do února dlouhá doba, ale já už teď přemýšlím, co bude nebo nebude...
Aleš byl celý den doma, pracoval na PC, a tak jsem se věnovala holkám. Četly jsme knížky, vyráběly přání pro Jonáška... Mazlily myšáky... A každou chvíli jsem utíkala do ložnice s knížkou a unikala tím mimo realitu :-).
Byla jsem ráda, že můžu jít s hafušou ven a fotit si kytičky. Prostě vypnout. Dokonce mi nevadilo, že prší...
Užívala jsem si dnešní přítulnost Kristýnky. Ona se naučila dávat takové něžné pusinky a ten její úsměv a šibalská očička k tomu...
Pozorovala jsem Káju, jaká je z ní velká holka. Dostávaly mě její průpovídky... Jen by holky nemusely tak pištět a předhánět se... Už aby byl pátek a Kája byla prohlášena za zdravou :-). Je fajn si je užívat, ale...
Krásné! Co více dodat?
OdpovědětVymazatkrásné fotky
OdpovědětVymazatuž odkvetlá pampelička? tady jsem ještě nezahlédla.
OdpovědětVymazatKrásně vyfoceno :)
Gábi, asi to není vždycky taková idyla, ale to, že bývá Aleš přes den doma, to ti tedy závidím. My se potkáváme až večer a to ještě ne každý den :-(
OdpovědětVymazatNejistotu chápu, mívám to taky čím dál tím častěji...
Nálada nenálada, fotky máš zase krásné! :-)
OdpovědětVymazatPáni, u vás už odkvétají pampelišky a já čekám až nám za plotem rozkvete s nima louka :)
OdpovědětVymazatKrásné fotky
Stavy nejistoty taky znám...ale určitě sama víš, že jak příjdou, tak zase odejdou ;-).
OdpovědětVymazatMy už u nás taky foukáme odkvetlé pampelišky :-).
Moje stavy , gábi..jsou taky lahůdkové..ale ty jsi sluníčko..odejde to zase..jse si jistá..
OdpovědětVymazat