Tak nám ten dnešek zase pěkně začal :-(. Ještě že máme tak fajn pana zubaře. Káje opravil zoubek. Ta seděla, držela, ani necekla. To jen Kiki na ni starostlivě koukala a říkala: "Bude Tája becet?" Musela jsem ji uklidňovat, že nebude :-).
Zato cesta domů stála za to. Kája začala kňourat, že má z toho nepříjemnou pachuť v puse... Slíbila jsem jí, že jí koupím něco na zakousnutí v Globusu. Chtěla jsem koupit plno věcí. Poručila si sekanou v housce. Pak se dohadovala s Kikčou, že jí nedá kousnout... Ta chtěla taky. Pak že se chce vozit v košíku. Tak za sekačku si to holky vyměnily. No a Káju to začalo najednou bolet. Že chce teď hned domů!!! Smůla. Pak se jí zase chtělo čůrat... No, taky smůla. Musela to vydržet. Velký nákup, dvě děti (jedno ukňourané)... Fatk to nemělo chybu.
Doma pokračoval pláč. Kája měla totiž zase hrozný hlad a po jídle hroznou bolest... Ach jooo... Já vím, že jí to asi bolí, asi dost bolí, ale poslouchat to stále dokola??? :-(
Ale zase mi dnes dobrovolně zapózovala :-). A naučila se vázat tkaničky!
V poledne přišla Míša na kafe a odpoledne jsem připravila věci na prodej a vzala holky na chvíli ven. Větší kusy jsem už odnesla do MUMu. Doufám, že se toho většina prodá, abych to zase nemusela tahat domů.
PS: A co mi dnes vyrazilo dech??? Moje sestřička! Volala a říkala, že má řidičák!!! No nic divného by na tom nebylo, kdyby někdo věděl, že si ho dělá :-D. Přísně utajená akce... Tak gratuluji ještě jednou! Šikulko :-).
Taky jsem dnes měla chuť na kafe s tebou, nějak mě to drápání retrotapet drtí psychycky.
OdpovědětVymazatno...bolest zubu je staršná, tak káju chápu..chápu ale i okolí, že poslouchat je to stresující..zvláš´t když nemůžeš pomoci..
OdpovědětVymazat