pondělí 30. srpna 2010

Den 190.

Pondělí

Dnes bylo v MUMu druhá (praktická) část ohledně Montessori. Holky šly obě se mnou a hrály si v herně. Já průběžně fotila další MUMky a když byla chvilka a dobře naladěné erární MUMové děti, fotila jsem je s jejich maminkama :-). Pokud získám svolení, nějaké fotky zde uveřejním.

Tak ráda bych uměla profi fotit!!! Moc si přeji mít vlastní světla, nějaké to pozadí a spokojené lidičky, kteří se sami sobě budou na fotkách líbit :-). No, myslím, že mám na co šetřit...

Jen se budu muset někde někoho vzdělaného optat, proč mi to házelo na fotky stín z jedné strany... Takovou černou čáru podél celé jedné strany. Musela jsem je všechny ořezávat a ono je to stejně občas znát...

A co se školení týče - hodně věcí se mi líbilo. Pani Maria Montessori byla jistě hodně vzdělaná žena a v hodně věcech měla pravdu. Nějaké prvky (zvláště pravidla) chceme ve školičce zavést, ale většina z toho je pro nás nepoužitelná (ať z důvodu prostoru nebo pomůcek). Nějak si stále neumím představit zavedení prvků M. v praxi. Také nejsem zvyklá nepoužívat pochvaly x tresty. A možná i z toho jsem měla dnes velkou depku.

Padl na mě pocit, že jsem neschopná matka. Že jsem už hodně věcí zanedbala (zvláště u Káji) a že není v mých silách se chovat tak, jak bych měla... Asi mi chybí i ta psychická pohoda a klidná mysl :-). Také by to chtělo více trpělivosti. Naučit se nepoužívat negace. Být důsledná v úklidu hraček (a to se vážně snažím být - holky trošku nechápou)... Prostě nic dobrého jsem na sobě dnes nenašla... Neprošla jsem si kurzem Respektovat a být respektován, takže spousta věcí pro mne byla nová (ostatní v tom měly náskok). No, snad se z toho vyspím a bude líp.

Vlastně jsem zjistila, že dělám dobře akorát to, že nechávám holky, aby mi pomáhaly u běžných věcí. Vaříme spolu, pečeme... Snažím se jim dávat důvěru v tom, že to zvládnou samy. Také jim hodnotím popisem jejich obrázky (což je dobře)...

Pokusy při nastavování foťáku...


PS: Dnes proběhla další reklamace myčky (nepouštělo to tabletu). Když pán z Baumaticu odešel, poděkovala jsem mu, ale také řekla, že už ho vidět nechci :-))). Třikrát a dost!


7 komentářů:

  1. :oDDDDDD zrovna dnes jsme seděli s Pepou u kafe a kladně tě hodnotili ze všech úhlů: skvělá máma.... šikovná ženská...žádná ukňouraná ...naopak schopná...pořád s dětma...samostatná se zájmem...moc krásná !!!! a ještě možná toho bylo i víc:o)Je zajímavé jak se člověk vidí rozdílně od toho jak ho vnímá okolí :o) Co se týká poradenství k focení, můžu poskytnout kontakt na pana Ing. co nás školil v kurzu. Nebo mají ve školícím centru kurzy i pro pokročilé, kdyby jsi se chtěla vzdělávat

    OdpovědětVymazat
  2. Viktorka je číslo :-D
    A Lenka kočka neskutečná!
    Gábi, my jsme měly všichni tuhle depku po kurzech R+R. Neboj, ono se to usadí, vezmeš si z toho to, co ti bude přirozené, a zbytek vypustíš :-)
    LEVA

    OdpovědětVymazat
  3. Holt se všichni musíme vyrovnat s tím, že nejsme dokonalí :-) Děláme co můžem a snažíme se to dělat nejlíp, jak můžem.
    Petra

    P.S. Respektovat a být respektován jsem zatím jen četla a depku jsem měla taky :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Fotky jsou krásné, povedly se ti!
    Z Montessori jsem měla stejné pocity. Nejdřív jsem byla nadšená z pomůcek, ty jsou úžasné! Ale to ostatní už mi tolik nesedělo.
    P.S. určitě šetři, jsi na fotografování moc šikovná a investice se ti určitě vrátí!

    OdpovědětVymazat
  5. Jestli tě to uklidní, tak nejstarší dceři je 21. V tý době žádný Montessori nebylo, žádné kurzy, knihy nic moc.Prostě plav jak umíš. Depky z toho, že všechno je špatně mě přepadají stále v nepravidelných intervalech a po těch 20ti letech si troufám říct, že už to jiný nebude. Ani když děti dospějí a osamostatní se.Osobně se neznáme, ale na tebe mi sdí to, co napsala Aranel :)Iva
    PS: A co se týče focení,většina z nás neumí ani 10% z toho, co ty....

    OdpovědětVymazat
  6. Gábi, myslím, že pocit, že jsme mámy "na houby", čas od času sužuje každou z nás..asi je to normální..díky tomu se snažíme být lepšíma a určitě se nám to i daří :-). Nemyslím si, že byses někdy toho pocitu úplně zbavila, stejně jako já a ostatní. A taky určitě nejsi bez chyby, jako nikdo, ale to kompenzované vším tím, co zvládáš dobře a bez zaváhání a co ti my ostatní závidíme.
    A Montessori je o důslednosi a zásadách celé, mám pocit, že v běžných lidských silách není možné se jimi všemi ani řídit :-)))

    OdpovědětVymazat
  7. Přesně..ono teorie je teorie, praxe je někdy úplně jinde...Svým dětem dáváš cit..ato se pozná..to se ned nakamuflovat..Montessori mi vadí pro své pojetí hry...hra je pro ně uzbytečná...taková ta obyčejná ato je pro mě nepřijatelný...

    OdpovědětVymazat