Pondělí
Všechno je špatně. Ani fotit dnes nebudu.
Nezvládla jsem to... Charlieho jsem jela vrátit. Raději včas, než aby si tu zvyknul a bylo to pro něj i pro nás horší...
Jsem vyřízená. Čekala jsem, že ho Benjie přijme. Včera měl u sebe paničku, tak jsem to sváděla na to... Ale dnes byl bez paničky. Na cizím území a šel po něm :-(. Ošklivě. Na zahradě to bylo ještě horší a to už si i Charlie nechtěl nechat líbit. Teriér je holt teriér a ten si svoje území prostě bude hlídat.
Nadávám si za to, že jsem si pro něj vůbec jela. Že jsem mu dala šanci, která prostě nejde uskutečnit...
Od včera jsem nic nejedla. Dělá mi problém pít. Stáhnul se mi žaludek a málem jsem omdlela. Dolehlo to na mě úplně všechno. Najednou mi došlo, že tu není Megana a že se nedá jen tak nějakým psem nahradit. Možná bylo brzo, nevím. Každopádně se bez hlídání od babičky a babička bez našeho hlídání neobejdeme a to je zásadní, bohužel...
Čekala jsem to snažší. Věřila jsem, že to klapne. Měla jsem pocit, že to zvládnu, že toho Benjieho přesvědčím... Prostě že to půjde. :-(
Já si raději žádného psa pořizovat nebudu. Po téhle zkušenosti nechci. Nafackovala bych si.
Dlouho jsem nebyla v takovém stavu. To, že kadil a čůral, kde se mu zachtělo, to by se výchovou zvládnout dalo. To, že skákal na holky a Kiki se smála, že dělá "tuli,tuli", z toho by vyrostl (doufám - znásilňoval peřiny i krokodýla z Ikea)...
Dá se říct, že celou noc jsem nespala. Stále putoval po bytě (holt nevylítanej), bral si hračky v pokojíčku, lezl na Kikču a ve 3:40 jsem ho šla raději vyvenčit. V 6 byl budíček...
Snad mi to odpustí. K pánovi se vracel v dobré náladě a vrtěl ocáskem... Pán říkal, že teriéry zná a že to by prostě nešlo. Prý kdybych mu řekla rovnou, co má babí za rasu, ušetřila bych si cestu :-(.
Omlouvám se tu za můj výlev. Jdu uklidit psí misky, pelíšek a smířit se s tím, že teď bude nějakou dobu psí pauza...
před 9 hodinami
No, máme asi hodně podobné stavy duše... taky už máme kocourka "náhradníka"- a docela ty dvě noci stály za to! :-( tak uvidíme... Držím palce, aŤ se s tím nějak vyrovnáš- ale je to opravdu hrozný pocit, kdo žádné zvíře nikdy neměl nepochopí- a jistě kroutí hlavou. Ale to prázdno a to že najednou pelíšek je prázný a nikdo nepřijde vítat ke dveřím... to je fakt náročné. Asi mi hrabe...
OdpovědětVymazatTřeba se to časem nějak usadí a na nějakého 4nožce ještě dojde. Je asi brzy. Já si to říkám taky, že jsem si to měla nechat "uležet"... Tak se netrap,Gábi, určitě je to tak lepší než nějaké nekonečné živoření :-(((
Co k tomu říct?.... ono se toho událo za ty dva dny až moc. Musí se vše postupně prožít, ať je to smutné nebo veselé..... A jedno druhé bohužel nenahradí..... Až odejde to jedno, tak přijde to druhé....... postupně, časem..... Ať je brzy líp. L.
OdpovědětVymazatHolky, díky...
OdpovědětVymazatJe mi to moc líto, Gabi, vypadalo to tak nadějně a idilicky, že jsem si až říkala, že je to dobré řešení, když člověku odejde pejsek. Sama mám 13 letou fenečku tak vím že jednou.... Chtěla jsi Benjie pomoct, ale se zdá, že vyrůstal jako dříví v lese a asi by se težko přeučoval nevhodnému chování, možná je to dobře, že to babičky pejsek takhle vyřešil. Všechno zlé je pro něco dobré. Držím palečky, ať tě to pomocí holčiček brzo přebolí.
OdpovědětVymazatJejda popletla jsem jména pejsků, myslela jsem Charlieho a napsala Benjie.
OdpovědětVymazatVílo, netrap se prosím. Tvůj úmysl byl ten nejlepší o tom není pochyb a nevyšlo to. To se v životě stáva. Naopak tě chválím, že si pejska odnesla tak brzy a on to jistě považoval za veselý výlet. Odpočívej a užívej konec léta s holčičkama :o) Však na Kutalovic pejska je času dost
OdpovědětVymazatGábinko, myslím na tebe...každá bolest má svůj průběh, je to jak rána natěle..nezhojí se hned...Bude líp, uvidíš.
OdpovědětVymazatTo je mi líto, ale jak píšeš, je lepší, že jsi poznala, že to nepůjde, hned na začátku.Ale jak je doma mazlíků víc, asi se dopředu nepozná, jestli si sednou.
OdpovědětVymazatTo je mi moc líto, ale když to nejde, nedá se nic dělat.Třeba je to i tím, že jsou to kluci, Zachariáš se taky se žádným klukem nesnese. Ale držím palce, ať to brzy přebolí.
OdpovědětVymazat