Den 359.

Středa

Dnes má Kiki vyloženě svůj den! Řve kvůli všemu. A výdrž má pěknou. A já se držím. Jen jde o to, jak dlouho se ještě vydržím držet :-D.



Před chvílí chtěla mandarinku. Tak jsem jí jednu oloupala. Začala řvát, že tuhle nechce, že chce tu malou... Dobře, milá zlatá, žádná mandarinka nebude. Vyndala si jahody, řvala, že jí nejde sundat zelená stopka. Uřízla jsem jí stopku i s kouskem zelené dužiny. Řvala, že to nechtěla uříznout... Místo jahod se pustila do té mandarinky, kterou tak strašně nechtěla...

Před tím si vymyslela, že chce müsli tyčinku, jako má Kája. Tak jsem jí jednu donesla. Jenže ona začala řvát, že si ji chtěla podat sama... Vydržela 15 minut řvát v pokojíčku na palandě, že ona si ji chtěla vyndat sama, vyndat sama, vyndat sama... A to ze skříňky, kam nedosáhne :-D.

Další záchvat byl, když odjela Kája na gymnastiku. Nehodlala jít domů a řvala na chodbě, že ona jede taky na gymnastiku!!! A když ne na gymnastiku, tak chce jít ven, teď hned chce jít ven!!!

Z chodby jsem ji nalákala na to, že si půjdeme hrát. Dobře, ale na lego nesmím sahat! Ona si chce hrát s papenkama! Pak se přemístila do jídelního koutu a že bude fotit. Ale ne svým foťákem, ale tím mým! A zase řvala... :-D

Myslím, že to dnes ještě nekončí. Že si ten její řev ještě vychutnám... Teď myje nádobí, takže je ticho. Je možné, že pak budu řvát já, neboť bude tutově celá kuchyň pod vodou :-D. Ale za tu chvíli naprostého ticha mi to stojí...

Hlavně že už nemám depku a vrátila se mi chuť k jídlu!!! :-D



PS: A teď na mě křičí od dřezu s hadrem v ruce a úsměvem na tváři: "Maminko, tebe miluju!!!"