Když se nedaří, tak ať pořádně! Proč troškařit, že? :-)
Ráno vstala Kája s tím, že jí bolí zub. Babička pracuje kousek od našeho zubaře, a tak jsem jí poprosila, zda by tam s Kájou nemohla zajet ona. Že si ji pak vyzvednu na krámě. Naštěstí to dopadlo tak, že tam s ní jel Aleš. Přivezl mi jí v 10 hodin do MUMu. A všechno bylo špatně! Trvala na tom, že půjde domů se mnou. Nehodlala se hnout z chodby a brečela. On jí pan doktor ten zoubek vytrhl. Kýval se, byl celý zkažený a opravit už by nešel (už opravovaný byl). Aleš mi pak popisoval, jak celá akce probíhala. Jsem ráda, že jsem byla ušetřena... Jediné štěstí je, že jsme na zápis šly včera. Dnes by to byla asi katastrofa :-).
Kiki se ráno také netvářila nadšeně, že musí do školky, když Kája nejede. Začala vykřikovat, že jí taky bolí zub!
Pak mi přišel poštou papír, že mi odebírají rodičovský příspěvek...
Musela jsem to vše zajíst něčím dobrým...
Na gymnu raději ani nepůjdeme. Káju nechám v klidu. Snad jí nebude Kiki moc prudit...
No jo, někdy se to tak sejde. Škoda, že nemůžu dnes pohlídat. No a ten dort si klidně dej, s tvoji figurou i tři !
OdpovědětVymazatPrávě..ty můžeš!
OdpovědětVymazatDortík vypadá kráásně. Někdy je potřeba ty starosti zajíst.
OdpovědětVymazatJo,jo Gábi, to tak holt v životě chodí, chvíli černá, pak zas bílá, někdy něco mezi tím. Neboj,to se všechno poddá a zase přijde něco jiného.
OdpovědětVymazatPS: dortík vypadá lákavě :))